Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším
českým umělcům padesátých a šedesátých
let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické
tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval
stav československé společnosti.
Objevná monografie badatelů v oblasti výtvarné kultury mapuje zlatou éru československé ilustrace, kdy po létech stalinistického socialistického realismu začaly do vizuální tvorby pronikat nejprogresivnější postupy.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Známý autor životopisů P. Kosatík si za objekt své knihy vybral osobu svérázného malíře Svatopluka Sulka. Jeho biografie však není jen běžnou knihou „o malíři a jeho obrazech“. Směřuje k širšímu zamyšlení nad životem, proměněným beze zbytku v tvorbu.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Pavel Mára patřil již v sedmdesátých letech k několika málo fotografům v Československu, kteří svoji volnou tvorbu realizovali v barvě, navíc většinou ve velkých formátech. Publikace je založena na kontrapunktu barevných a černobílých fotografií.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.