Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce. Přibližuje stylem přístupným i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy a jaký význam má v matematice lidská tvořivost.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy.
Anglický novinář a spisovatel Simon Barnes v knize Zelená planeta říká, že ve světě rostlin nic není takové, jak to vypadá. Rostliny mohou být stejně agresivní a soutěživé jako živočichové a jejich osudy bývají podobně dramatické.
Semenné rostliny představují podstatnou část globální fytocenózy a jejich sekundární metabolismus vytváří nepřeberné množství organických molekul, z nichž mnohé vykazují příznivé působení na lidský organismus využitelné v terapii či prevenci.
Další z řady monotematických učebnic fyziky pro gymnázia. Učebnice, které jsou zpracovány podle tematických celků, lze využít pro třídy s vyšší i nižší hodinovou dotací.
