Nejprodávanější tituly v roce 2024
archeologie

Jak si představit archeologický pohled na moderní společnost?

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy.

Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů.

Publikace je vystavěna na komplexní revizi pramenné báze i rozboru dosavadních badatelských přístupů.

Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru.

Zapomeňte na dinosaury!

Když byly na počátku 19. století poprvé vědecky popsány fosilní pozůstatky dinosaurů, ptakoještěrů a dalších velkých obratlovců, otevřely se najednou lidstvu dveře do dávných geologických období, o kterých do té doby nemělo ani tušení.

Výpravná publikace o starověkém Egyptě je faksimile deníku Britky Emily Sandsové, která se v r. 1926 vydala hledat hrobku boha Usira.

Vydejme se do země pyramid, bohů, chrámů a opuštěných měst. Impozantní předkolumbovské archeologické pozůstatky nám vyprávějí o civilizovaném světě nyní ponořeném do staletého ticha.

Autor, renomovaný archeolog a vynikající popularizátor, zpracoval téma vztahu české literatury a spisovatelů k naší dávné minulosti a archeologii.

Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce.

Význačný egyptolog Zahi Hawass nás v této bohatě ilustrované knize provází památkami starověkého Egypta – od paláců a sídel živých přes chrámy bohů až po hrobky zemřelých.

Mayské ruiny Palenque leží v mlhou zahalené džungli východního Mexika. Chrám nápisů je nejpůsobivější stavbou místa. Mexický archeolog Alberto Ruz Lhuillier v roce 1952 odvalil kámen uvnitř Chrámu nápisů a našel pohřební hrobku Pakala Velikého.

Publikace prezentuje výsledky výzkumného projektu týmu FF UJEP, který proběhl mezi lety 2020–2022 na několika etruských lokalitách.

Rozhovory s profesorem Janem Klápště, předním evropským archeologem středověku, se dotýkají široké palety otázek spojujících středověk se současností.

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti.

Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.

Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních.

Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy.

V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů.