Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.
Šestá kniha z edice Via Czechia završuje mnohaletou práci na tvorbě sítě nejdelších turistických a poutních tras v ČR. Jan Hocek mnohokrát české Slezsko navštívil a postupně tuto jedinečnou oblast procestoval nejrůznějšími způsoby.
Majitelé klíčů byla divadelní hra Milana Kundery, která měla premiéru roku 1962 v Praze a její děj se odehrál během půldruhé hodiny jednoho nedělního rána. Děj vzpomínkové knihy psychiatra se oproti tomu odehrává během dlouhých šesti desítek let.
Arthur Coleman Danto (1924–2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou.
Miluješ hudbu? Klasiku, rock, jazz nebo reggae? A víš, jak se od sebe tyto hudební styly liší a které nástroje v nich hrají prim? Objev to v této knížce s více než 100 zábavnými zvuky. Poslechneš si nástroje i hudebníky, kteří na ně hrají.
Po léta existující dohady o nemoci Bedřicha Smetany, jež ke konci jeho života vyústily do dramatického závěru, osvětluje kniha specialisty v čelistní a obličejové chirurgii se zaměřením na dětský věk.
Literární monografie představuje se zřetelem k literárnímu kontextu autorův život a dobovou literárněhistorickou a literárněkritickou reflexi jeho próz a hodnotí reprezentativní oblastí Šmídovy tvorby: téma soužití Čechů a Němců v západních Sudetech.
Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo.
Stejně jako v knihách o umění a architektuře Michal Třeštík ani v případě designu nechrlí fakta, jména a letopočty, ale dětem i rodičům zprostředkovává nevšední pohled na věci, které nás denně obklopují, aniž bychom si uvědomovali jejich krásu a tvarovou dokonalost.
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
