Hamlet

Hamleta jsem poprvé viděl jako dítě ve filmu, byl to ten ruský, tedy vlastně sovětský, s Innokentijem Smoktunovskim, vím, že jsem s hrůzou hleděl na onu hradební scénu s duchem a pak snad i oplakal kralevicovu smrt. Největší dojem na mě ale udělaly Hamletovy štíhlé nohy navlečené do černých přiléhavých punčoch. Je to taková skoro až intimní vazba, kterou k tomu muži-mladíkovi cítím... Jsem tedy nadšen ze skvělé edice shakespearovských her (a sonetů), kterou pro nakladatelství Torst připravuje Martin Hilský. Po Sonetech, Kupci benátském a Snu noci svatojánském vychází Hamlet. Výjimečnost téhle řady spočívá v tom, že nový překlad je tu doslova obložen řadou dalších Hilského textů, nad nimiž se každý jen trochu zvědavější čtenář musí zaradovat.Čím je náš zážitek z Hamleta obohacen: dozvíme se o renesančním kontextu Shakespearovy hry, o teorii dvou králových těl, o přípustnosti královraždy, o alžbětinské démonologii, o pohřebních rituálech anglické společnosti přelomu 16. a 17. století atak dále a tak dále. Blaho působí čtenáři, který miluje kontext a metatext a rád se dozvídá, co je za řečí a jednáním, rovněž obsáhlé poznámky přímo v textu hry. Čtení se tím stává hned několikanásobným zážitkem. Jako bonus je připojen Příběh Amleta, prince jutského od kronikáře Saxa Grammatika (1150 - 1220), který se k Shakespearovy má jako drsný linoryt k Rembrandtovi.