Básnická sbírka dává čtenáři příležitost nahlédnout do nitra nepochopené, psychicky narušené dívky. Přestože pro ni kdysi existoval jen temný svět, její smýšlení postupem času proklály paprsky světla.
Duše bez hra-nic, fascinující novinka v oblasti poezie, je nepostradatelným pokladem pro každého milovníka intenzivního literárního zážitku. Tento unikátní soubor obsahuje 77 básní.
Druhá básnická sbírka českobudějovické básnířky je stejnou událostí jako její debut – přímočará, jasná, srozumitelná poezie, zcela vyzrálý výraz. Jasné pojmenování, smysl pro vážnost, ale i humor a nadsázka.
Opožděná básnická prvotina Aleše Berného nabízí působivé epické pásmo z pražského Podskalí: rozhovor (lhostejno, zda imaginární, či skutečný) s někdejší láskou se v něm mísí s obrazy z dětství i líčením nevratné proměny celé čtvrti.
Co sděluje básník svým čtenářům ve své nové sbírce? Například: Nikdy nežij život napůl, opatrně, s bázní, nebudeš mít štěstí, radost jako z krásných básní. Je známo, že Jiří Žáček nechce nikoho poučovat.
Roman Krištof je spirituální i světský, vysoké je nízké a naopak, všední den překypuje pestrostí, hvězdné nebe nudí... a přece se nechá zhlížet. Umět vždy shořet pro něco, co se nás vnitřně netýká.
