Magazín Paměť národa existuje už od roku 2019, a teď o sobě dává vědět i v tištěné verzi. V listopadu 2022 vychází výběr nejzajímavějších příběhů, které se letos objevily na stránkách magazin.pametnaroda.cz.
Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Druhé číslo časopisu Securitas Imperii roku 2022 přináší tři studie v anglickém jazyce – český historik Pavel Žáček se zabývá případem československého komunistického agenta působícího ve Spojených státech Karla Koechera, ...
Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
Bůh stvořil zemi a lidé Nizozemsko, říká nejznámější nizozemské rčení.Mohlo by se tesat do kamene, neboť na Zemi není druhý stát, jehož přírodní prostředí by bylo vlastním obyvatelstvem v podobném rozsahu zkultivováno.
