Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.
Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi.
Významné události z českých dějin převyprávěné tak, aby jim snadno porozuměly i malé děti. Vydejte se na toulky českou minulostí a seznamte se s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin.
Navštěvujete rádi hrady a zámky, ale výklady na nich vám někdy připadají nudné a všechny stejné? Chtěli byste vědět, kdo vlastně byli šlechtici a šlechtičny, kteří a které na nich žili, jak vypadali, co dělali a zda na zámcích stále žijí?
Populárně napsaný historický místopis českých dějin zachycuje téměř tři stovky historicky významných lokalit jež byly součástí velkých dějin zemí Koruny české.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978.
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.