Nejprodávanější tituly v roce 2024
české a slovenské dějiny

Osmnáctý díl Toulek českou minulostí zasvětil autor Zdeněk Volný zejména české literární tvorbě v meziválečnému období.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...

Kolektivní monografie komplexně pojednává o tiskové politice v českých zemích v období tzv. normalizace.

Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, ...

Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí.

Nejúspěšnější učebnice dějin českých zemí se dočkala nového, revidovaného a doplněného vydání. Přehledná příručka poskytuje základní orientaci a shrnuje vše podstatné o našich dějinách na úrovni středoškolských znalostí.

Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.

Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.

Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.

Průvodce krajinou, kudy v minulosti vedly jednotlivé větve velmi důležité obchodní cesty. Kniha přiblíží tehdejší život mezi Pasovem a Prachaticemi či Kašperskými Horami. Autorem je bývalý ředitel prachatického muzea Pavel Fencl.

Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého nebo Ústřední hudba ČSLA patřily mezi nejznámější múzické instituce socialistické armády. Těmito i mnoha dalšími vojenskými uměleckými tělesy prošla plejáda uměleckých osobností.

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.

Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.

Posvícení, tento starobylý fenomén, je živý i dnes!

Publikace se zabývá vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií.

Nekonečné příběhy Paměti národa. Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům!

Co se v době, kdy seděly v lavicích ZDŠ Husákovy děti, vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny, co dávali v Československé televizi, a která témata mezi žáky o přestávkách frčela?

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Kam se ubíral slovenský národ za uplynulých třicet let samostatnosti? Precizně zpracovaný vhled do dění u našich sousedů a na vývoj vztahu Slováků a Čechů od jednoho z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti.