Básnická výpověď Radka Touše (1993) je založena především na úspornosti výrazu a působivých detailech. Knihu kongeniálně doplňují kresby malíře Josefa Šmída, vzniklé za použití rybích kostí a litografické tuše.
Padesát dva týdnů roku 2019, padesát dva dvojic. Texty nejsou klasickou prózou ani klasickou poezií a přece mají obě dvě kategorie v sobě obsažené. Podobně i fotografie překvapují svými nečekanými úhly pohledu, motivy a kompozicemi.
Za dveřmi našich domovů číhá spousta nebezpečí, a proto je třeba být obezřetný a dobře se rozhlížet, svítí-li na semaforu zelená, nebo jestli se ulicí neřítí splašená tramvaj.
Poezie autorů, kteří netouží být veřejně počítáni za básníky a účastnit se literárních tanců, bývá zvláštně očištěná. Jen do ní se doopravdy vtěluje staré klišé o textech, které musely vzniknout, protože se nedalo jinak.
Martin E. Kyšperský ve výboru Ztracení kamarádi básní a sní: svazek obsahuje přepisy jeho snů z posledních deseti let a současně také písňové texty, které sice byly zhudebněny, ale dosud nejsou v podobě písní součástí žádného z alb Kyšperského kapely Květy.
Radek Malý očekávaný i nečekaný, příjemná změna kurzu v díle muže devatera literárních řemesel. Básník se odráží od pevniny vázaného verše a mapuje zcela nové končiny za ilustračního doprovodu Heleny Wernischové.
Soubor veršů, který byl nalezen v pozůstalosti tragicky a předčasně zemřelého českého sochaře a restaurátora. Zádumčivý sochař uvažuje ve svých básních nad životem, nad láskou i nad smrtí. T
Snad každý, komu je více než osm let, umí odříkat befelemepeseveze. To totiž tvoří kostru této knížky, obsahující nejrůznější povídání a básničky, jež mají děti v prvé řadě pobavit, poučit a přimět k přemýšlení.
Sbírka hororových básní opředených závojem hříchu, fantastiky, filosofie, erotiky a bizarnosti. Na knize se podílelo 21 umělců, kteří svůj vztah k hrůze reprezentují stylem takřka opojným.
Sbírka poezie mistra ČR ve slam poetry 2017. Filip Koryta aka Dr. Filipitch je vůdčí osobností tohoto žánru u nás. Fotogenické problémy však nejsou sbírkou slamů, ale básní, které od první chvíle patří na papír.
Básnický debut Anny Luňákové Jen ztratím jméno obsahuje dvě rozsáhlejší skladby. Formálně jsou rozkročené mezi pásmem – volnými asociacemi se hlásí k poetice surrealismu – a poetickým vyprávěním, ve Francii známým jako „dites“.