Autor si v názvu své nové básnické sbírky sice pohrává s erotickými konotacemi, ve skutečnosti však titulek napovídá hlavně to, že osobitý spisovatel Koláček tentokrát nabízí čtenáři tři tématicky překvapivě odlišné bloky svých veršů.
Básník Martin Trdla přichází se svou druhou zprávou o stavu území. Hovoří v ní o situaci a situacích, ve kterých se tady každodenně nacházíme/ potácíme. Ve svých spíše kratších textech přináší jasná pojmenování, tvrdá data.
Třetí, tentokrát opět skutečně poslední, sbírka veršů přezrálého autora, který nejlepší tvůrčí období vlastně nikdy neměl. Zahradní haiku básníka z Orlové jsou psaná motykou a zpívaná sekačkou na trávu. Vychází v dvojjazyčném česko-anglickém vydání.
Wudy opouští bujné alegorické bájesloví, aby se s čistou hlavou vrhl do nové výzvy a ve Voňavce ohledal možnosti intimní milostné lyriky pro současnost.
Snad k tomu přispěl i dojem osamělosti na mořském pobřeží, který umožnil Dagmar Plamperové nacházet cit pro přesvědčivý jazykový výraz a zároveň jí i dával prostor k úvahám o smyslu existence, o tísnivých tvarech prožitků, o tom, že se člověk vyvíjí.
Výbor Země trochu těžká představuje nevydanou básnickou tvorbu Marie Valachové (1930 - 1950), která se ve své poezii noří do hloubky intelektuální reflexe, k místu, kde je třeba oživit platnost morálních zásad, i do hloubky abstrakce, ...
Mirek Kemel (1963) je širokému publiku znám především jako vynikající karikaturista, ale již více než tři desetiletí i jako folkový písničkář. Vydal čtyři autorská alba a nyní připravil i svůj první zpěvník, do nějž zařadil 44 písní.
Básnířka Lydie Romanská vytvořila v rozmezí let 2019 až 2021 rukopis nové básnické sbírky, kterou nazvala Zpovídat se z poezie. Pokračuje v principu, který je evidentní z jejích posledních knížek, a sice vnímání poezie jako nové skutečnosti.
Kniha 0 Rh- je výborem Švédových nejúspěšnějších slam poetry textů, které jako ústřední postava české scény slam poetry osobitě prezentuje naživo v mnoha klubech a městech po celé ČR, případně i v zahraničí.
Rozpustile veršovaná pohádka pro malé i velké snílky a dobrodruhy. Představte si pohádkovou zemi, kde žijí Beztvárci – roztomilí tvorečkové, kteří však vypadají tak nějak nijace.
Ľuboš Bendzák je tak trochu romantický vyděděnec, na němž ulpívá městská špína. Je pozorovatelem se vzácnou schopností potěžkat detail, ale dát mu i poetickou a výpovědní hodnotu.
Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu.
Autorka pokračuje v úspěšné sérii poezie moderní ženy, plné pochyb, naděje i vyrovnání s realitou. Poezie již dříve kritikou i čtenáři povšimnuta a nominována na řadu ocenění se dále rozvíjí.