Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.
Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.
Existuje jen málo knih, v nichž hraje hlavní roli hora. Veršovaný deník Raná zachycuje sluncem prozářené měsíce strávené pasením ovcí na svazích středohorského masivu, jehož jméno se vší pokorou přejímá. Kniha je nominovaná na cenu literární kritiky.
Básnické sbírky, poemy a prozaické texty Milana Kocha (3. 10. 1948 Praha – 18. 11. 1974 Praha) pocházejí z let 1965–1974 a v tomto svazku jsou seřazeny podle samizdatového vydání, které pořídila Kochova manželka Mirka Kochová (1951–1975).
Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály.
Tematický výbor japonských básní o hmyzu obsahuje 65 pětiverší waka a 155 trojverší haiku. Je rozdělen do osmi částí podle nejčastěji frekventovaných druhů hmyzu, odedávna v poezii oblíbených díky duchovnímu vlivu šintoismu a buddhismu.
