Druhý díl (pův. vyd. 1976) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.
Nejradikálněji antikomunistická dystopie a jedna z nejstarších vůbec. Tato nejméně známá z klasických antiutopií vyšla pouhé dva roky po Zamjatinově My, tři roky před Huxleyho Koncem civilizace a celých dvacet let před Orwellovým 1984.
Ve třetím dílu fantasy trilogie musí Will najít Lyru, kterou její matka, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se setkávají se svými blízkými. Následně však oba čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.
Před pětadvaceti lety se první lidská mise na Mars naposledy ohlásila těšně před přistáním. Všichni její členové byli od té doby pokládáni za mrtvé. Někdo však přece jen přežil...
Sergej Lukjaněnko se vrací do světa románu Kvazi a znovu směle míchá literární žánry, proplétá časové linie a překvapuje své čtenáře novými, nečekanými zvraty.
Román autora cyklu Příšerných příběhů se odehrává v typicky britské internátní škole „pro ne právě bystré syny ne zrovna bohatých rodičů“, sídlící na středověkém hradě kdesi na venkově.