Nejprodávanější knihy v roce 2024
filosofie

Tisíc plošin je vrcholným dílem autorského týmu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho a zároveň jedním z nejvýznamnějších teoretických textů, které ve dvacátém století vznikly.

Kniha Františka Koukolíka vznikla jako záměr předat vlastní životní zkušenost svým vnoučatům.

Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře.

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.

Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.

Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.

Filosofická studie o proměně školy na instituci určovanou dnešní technovědnou civilizací.

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa.

Tato kniha je opravdovou symfonií vzestupu. Ještě nikdy se Thovt neobracel na lidstvo s takovou nalé havostí...

Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.

V rámci rozsáhlé tvorby C. G. Junga je třísvazkové „Mysterium Coniunctionis“ nejzávažnějším a stěžejním dílem jeho pozdních let.

To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností.

Tato kniha představuje transpersonální teologii, antropologii a kosmologii založené na cyklickém prístupu ke skutecnosti a experimentální metafyzice.

Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.

Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.

Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.

Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.

Kniha je autorovou první ryze filosofickou prací a představuje první díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV. Titul knihy znamená zásadní spor epistemologie, totiž co je „fenomén“ ve vědě.