Nejprodávanější tituly v roce 2024
judaismus

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů.

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.

Dílo obsahuje překlad nejvýznamnější a nejobsáhlejší kapitoly díla rabi Löwa – Netivot olam – Stezku Tóry.

Společně s autory můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí, které postihly a stále postihují lidi jako jednotlivce a Židy jako kolektiv.

Výběr z 4 600 dětských kreseb a řady básní z Terezína, které jsou ve sbírkách Židovského muzea v Praze. Předmluva J. Weil, doslov A. Franková.

Editoři nabízejí čtenářům, aby si v průběhu roku přečetli celou Tóru. V zamyšleních na každý den tak čtenář postupně projde všech pět knih Mojžíšových. Jednotlivá zamyšlení jsou vybírána tak, aby se každá kapitola Tóry dostala ke slovu aspoň jednou.

Publikace uvádí do českého prostředí téma starších hebrejských vyprávění. V jádru knihy stojí překlad jedné ze sbírek hebrejských příběhů, dochované v tzv. Jeruzalémském rukopisu z první poloviny 16. století.

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu.

Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů.

Kniha svátků (Sefer hachagim) provede čtenáře, děti a spolu s nimi jejich rodiče či pedagogy, tradicemi a významem jednotlivých židovských svátků.

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví.

Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového.

V Židovské ročence pro letošní rok se sešlo čtrnáct autorů nejrůznějších jazyků i zaměření.

Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů.

Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení.

Ročenka přináší jako obvykle texty autorů z celého světa. Letos je v ní zastoupeno třináct spisovatelů.

Sborník příspěvků ze semináře v Tachově.

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii.

Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba.