Stvořeni z hlíny. Od romantismu po avantgardu (1974) je stěžejní esejistickou knihou Octavia Paze o moderní poezii. Přinesla originální pohled na téma modernity „z druhého břehu“.
Pokud odhlédneme od morální stránky, můžeme na vraždu nahlížet z estetického hlediska jako na umělecký akt. Jak zločinec ve svém díle navázal na dosavadní tradici? V čem byl jeho výkon inovativní?
Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině.
Michael Třeštík o umění nejen píše, ale také ho sám tvoří. Po encyklopediích, v nichž výtvarná díla a architekturu zpřístupnil rodičům i dětem, se pouští do vlastní tvorby. A to samozřejmě s nadsázkou a ironií.
Novinář a esejista Karel Hvížďala se tentokrát obrací sám k sobě. „Deníkové“ záznamy necelého roku zachycují jeho niterné, soukromé úvahy a vzpomínky na pozadí domácích i světových událostí, eskalujících směrem k fatálnímu napadení Ukrajiny Ruskem.
Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?
Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené.