Súčasnosti možno najlepšie porozumieť, ak poznáme minulosť. Vo svojej knihe Martin Bútora prináša krátke zamyslenia nad zlomovými dejinnými okamihmi uplynulých desaťročí.
Cvokhauz je metafora, postihující naši slovutnou přítomnost, plnou absurdních předpisů z Evropské unie, kampaní rozmanitých nátlakových „neziskových“ organizací nebo snahy o prosazení myšlenky mnohopohlavního světa.
Moravská Nová Ves patří k obcím, které v roce 2021 postihlo tornádo. Čtrnáct příběhů místních obyvatel ukazuje ale spíš než to, jak moc tornádo ničilo, lidskou sílu, odhodlání, pospolitost a touhu neštěstí překlenout a začít znovu žít.
Jmenuji se Martin a jsem doktor. V rukou obracím starý deník plný vzpomínek a afrického písku. Napsal ho před několika lety jeden mladý medik během své mise v Súdánu. Jeho příběhy mě rozesmávají, fascinují a z některých mi je až smutno.
Každý má oči, aby viděl, a srdce, aby žil, ale měl by srdcem i vidět a nežít jen z toho, co oči vidí, jelikož často vidí jen to, co si člověk vidět přeje. Lidská existence se prolíná s dantovskou vizí pekla, očistce i ráje.
What is it like to move to a formerly communist, Eastern Bloc country just as it is coming to know the West? How much can a new and free generation teach an outsider who is willing to watch, to listen, and to integrate?