Za druhé světové války nabídla australská vláda, že se postará o válečné sirotky a najde jim nový domov. To je i osud malého chlapce, jehož matka zahynula při bombardování. V Perthu jej adoptuje rodina bohatého úředníka.
U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých
děl.
„Představte si, spí se svým bratrem a dokonce i otcem!“ šeptají si tajně obyvatelé Říma. „Je to vražednice!“dodávají druzí. „A taková děvka dokonce předsedá kardinálům! Ať propadne peklu!“
V roce 1821 vyrazila autorova praprababička, Marta Kristine zvaná Stina, na dlouhou cestu ze severozápadního pobřeží Norska do hlavního města, aby se vyučila porodní asistentkou.
Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích.
Malá Alžběta, dcera Jindřicha VIII., nejmocnějšího z anglických panovníků, je princezna předurčená k životu na výsluní moci a slávy a lidé se jí klanějí jako králově dědičce.
Londýn, rok 1947: krutá zima, tíživý nedostatek a nelehký život v přídělovém systému. Lidé v poválečné Británii žijí i přes nedávné vítězství v tichém zoufalství.
K převyprávění životního příběhu sv. Anežky autorku přinutila otázka, co vedlo dceru českého krále Přemysla Otakara II., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou.
