Nejprodávanější e-knihy v roce 2024
dle období

Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.

Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.

Publikace Stopy vedou k Ivančeně shrnuje několikaleté mapování skautského protinacistického odboje ve Slezsku a událostí, které vedly k osudovým výstřelům popravčí čety. Knihu doplňuje řada historických fotografií a příloh.

Na knize je výjimečná celistvost vzpomínek svědka, kterému bylo souzeno být u "počátku" i "konce" tragédie šoa.

Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk“, který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746.

Další díl Dějin světa se věnuje období od roku 600 do roku 1500, zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy.

Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života.

Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti.

Umírá Stalin i Gottwald, lidé přicházejí o své úspory, začíná vysílat Československá televize a Edmund Hillary spolu s šerpou Tenzingem stanou jako první lidé na vrcholu Mount Everestu.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení?

Kofola, kofča, kofolička. Prostě když jí milujete, není co řešit. Poprvé se objevila na trhu právě v březnu 1960. Ovšem rok 1960 byl důležitý i jinak.

V Evropě tento rok začíná arktickou zimou. V Československu je ale ve vzduchu cítit předjaří. Nálada se mění a je to znát na každém kroku. Jako by se uvolnila obrovská energie a začínaly se dít věci.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O jakých událostech se mluvilo v médiích, jaká auta byla v kurzu, kolik stál lístek na tramvaj nebo jak vypadala tehdejší Miss World?

Rok 1970 asi nebude v českých dějinách zapsán zrovna zlatým písmem. Je to rok tvrdého nástupu normalizace, vyhazovů z práce i čistek ve straně.

Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou.

Rok 1980 byl rokem velkých sportovních událostí a nenápadných politických posunů. Poprvé můžeme projet po dálnici z Prahy až do Bratislavy, ve světě jsou vymýceny pravé neštovice a v New Yorku je zastřelen John Lennon.

I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový.

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí.

Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool! zařval celý stát. Byly to poslední sekundy a československý tým uhájil nad Sovětským svazem těsné vítězství 3 : 2 na mistrovství světa v ledním hokeji, které se hrálo shodou okolností právě v Praze.

„Před večerem mám ghetto opustit dírou v plotě, pak si stáhnout pásku s Davidovou hvězdou a jít na vlakové nádraží. Při loučení mi Sonia nařizuje jít rychle, neohlížet se, ale já se otáčím a hned pochopím, před čím mě chtěla ochránit. Můj poslední obraz ghetta je budova ozdobená třinácti mrtvolami – toho dne pověsili celý Judenrat.“