Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
Stručný průvodce tanků a jiných bojových vozidel, které sloužily v armádách celého světa v období 2. světové války. Kniha nabízí fundované líčení historie vývoje obrněné techniky v jednotlivých státech, doplněné uceleným přehledem jednotlivých typů.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Tato encyklopedie seznamuje čtenáře s významnými postavami, popisuje každou bitvu, každé významné tažení, uvádí desítky vysvětlujících mapek, schémat a plánků.
Po zveřejnění prvního dílu knihy se objevila řada nečekaných souvislostí a také mnoho otázek. Druhý díl přibližuje svět, který byl nejen těžištěm uměleckého proudu Třetí říše, ale také tvůrčí sféru, která byla Vůdci nejbližší. Literatura faktu.
Publikace shrnuje a stručně hodnotí dosud vydanou zahraniční a domácí vzpomínkovou literaturu a především představuje dosud nepublikované české a slovenské memoáry reflektující dění tragického roku 1938.
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Autentické svědectví někdejšího člena židovského sonderkommanda v Osvětimi – jednoho z mála těch, kteří osvětimské peklo přežili, a jediného, kdo podal ucelenou pravdivou výpověď o smrticí mašinérii, které musel sloužit.
Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
V předkládané knize autor pro čtenáře soustředil popis válečných operací Druhé světové války výhradně v Atlantiku včetně okrajových moří, jako je Baltik, Severní moře, Středozemní moře a v malé ukázce se objevilo také Černé moře.
Na pozadí politického boje se v knize odvíjí příběh obnovy čs. měny po 2. světové válce, která musela být reformována, aby hospodářské škody nenarůstaly.
Sborník studií (v českém překladu) deseti německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletí věnovali dějinám sudetoněmeckých odpůrců nacismu.
