Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě...
Manipulativní techniky a jak se jim bránit – tváří v tvář i na internetu. Pojišťovákovi jste sympatičtí, zkusí vám vyjednat speciální nabídku. Lékárnici sympatičtí nejste: co vás to napadlo, chtít jiné dětské vitamíny než ty nejdražší?
Kniha světoznámého autora Rainera Zitelmanna je jedinečná pro pochopení minulosti, současné společenské rozštěpenosti a pomáhá porozumět rizikům budoucnosti.
Murray dramaticky líčí, jak ideologie anti-rasismu pronikla do myšlení západní elity, jak ovlivňuje chod škol a institucí, pracovní zákony i veřejnou debatu. Padají sochy zakladatelů americké svobody a hrdinů občanské války.
Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal
životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti.
Připadá vám, že nutně potřebujete nové tričko? Než si ho pořídíte, přečtěte si knihu Marka Rabije. Přesčasy, dětská práce, dlouhé směny, továrny v rozpadajících se barácích: cena evropské módy.
Jaké jsou etologie a životní strategie příslušníků mužského pohlaví u lidí i v živočišné říši? Jak vlastně fungují mužské society a co je jejich emocionálním tmelem?
Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.
Self-Made je příběhem zrodu „osobní značky“, příběhem plným kreativity a svobody, ale také naléhavého varování před stinnými stránkami individualismu příliš zaměřeného na sebe sama.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“.
