Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kontrafaktuální dějiny (a obecně kontrafaktuální myšlení) jsou velmi populárním přístupem k minulosti, jehož kořeny mají dlouhou tradici. Vychází z předpokladu, že dějiny nejsou nevyhnutelné, ale naopak mohly v každém okamžiku proběhnout jinak.
Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak (nebo zároveň s tím) štědře půjčoval druhým?
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Kniha „Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky“ je prvním velmi podrobným průvodcem všemi pražskými hřbitovy. Publikace obsahuje cca 80 % dosud nepublikovaných informací a též 521 fotografií.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?