Básnickou tvorbu Soni Kociánové lze charakterizovat především jako osobité hledání možností vyjádření a záchytných bodů uprostřed života a světa, kde „lidé jsou prý veselí / už jen ve výčepu / nebo v posteli“; ...
Po sbírkách poezie Deště a Grafy (Olomouc 2017) a Anadiel (Olomouc 2020) přichází autor s další knížkou básní. Tentokrát doplněnou ilustracemi Martina Buriana. T. Tichý (1960), profesí lékař, Publikoval v časopisech Host, Souvislosti, Literární.cz.
Říkat u autorů, co je inspirovalo, je ošemetné. Pak se toho nemůžou zbavit. Jako Karel Šebek života. Jako Ivan Blatný neklidu. Jako básně Kristy Kašpar hranice mezi tím, co se stalo a co se nestalo. Štěstí v neštěstí. Psychedelie, nebo psychóza.
Když básník nazve svou knihu "Atlas", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala.
Mešuge dům je nejen intimní vyznání ženy–básnířky ale i metafora Érecu, obraz židovského státu, domova, jenž je sice bezpečným, familiárním zázemím, jehož existence je však neustále ohrožena, zevnitř i zvenku.
Básně jsou civilního rázu – ohledávají každodenní skutečnost i zkušenost. Pergler bude po zásluze řazen mezi mladé hlasy undergroundu, čemuž krom jiného napomáhá i to, že se jeho debutové sbírky redakčně ujal Jakub Chrobák.
Kniha přináší úplný soubor poezie Jana Zábrany (1931-1984) napsaných před rokem 1954, kdy začaly vznikat tři jeho klíčové básnické knihy Utkvělé černé ikony, Básně z deníku a Lynč.
