Kniha lyrické osobní poezie Onajábel odkrývá drobné životní příběhy autorky postavené na provázání s životními osudy lidí, kteří jí byli a jsou velmi blízcí.
Jako by subjekt těchto veršů spočinul v klidu valašské dědiny, a i když je konfrontován s těžkou nemocí, toto zklidnění mu nabízí možnost intimněji vstupovat do krajiny a zakoušet v ní zázrak Božího stvořitelského díla.
Klíč ke sbírce se nachází v „lesních básních“, inspirovaných rytmem sadby stromů. Sám autor napovídá: „Jistý čas jsem býval lesním dělníkem a paní les byla mojí milou. Dubnová rána se zakarpatskými dříči byla nezapomenutelná.
Na farmářových polích se pod noční oblohou dějí podezřelé skutky. Kdo za nimi stojí a jak ovlivňují farmářskou úrodu, se dozvíme v posledním příběhu o farmáři a jeho čarodějce nocí.
Tato knížka hovoří prostřednictvím básniček a aforismů o složitosti lidského života.V kontextu s prostředím a podmínkami existence občanů je v podstatě obrazem současné společnosti.
Čtenáři, kteří jsou z předchozích básnických sbírek Jana Kunzeho zvyklí na stylizovanou, provokující poezii vzdáleně inspirovanou americkými beatniky, budou možná překvapeni mnohem osobnější a vážnější polohou autorovy knižní novinky.
První sbírka básní jedné toulavé duše. Zápisník plný příběhů o osudových setkáních a prastarých silách. Vydejte se na cestu mezi nebem a zemí pod křídly samotné Naděje. Neboť člověk nemůže být poražený, dokud se sám nevzdá.