„Naštípnuté knihy jejich zraněný lesk / víc vám neodkážu,“ čteme v závěrečné básni poslední sbírky Petra Krále Vzdálenosti. Patos zranění vedle úsměvu nad štípáním knih jako dříví. Nenaléhavost, odlehčení.
Básnická sbírka Život jako píseň je vnitřním obrazem autorky, která pozvolna a v netradičním stylu odhaluje skryté i viditelné stránky člověka a jeho duše, ale také otevírá otázky života a smrti, lásky, nejistoty, vděčnosti, radosti i smutku.
Básně crov02 jsou anatomií dnešní doby a našich životů. Syrové, nekompromisní, upřímné. Reflexe všedních dnů. Reflexe pocitů mladé ženy, která je každý den konfrontována s očekáváním okolí, s vlastními cíli, s vlastní identitou.
