Autentické, dosud neznámé a působivé svědectví o Pražském povstání i o úpadku třetí republiky a trvalém nárůstu násilí, které vyústilo v tragédii února 1948.
V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati.
Když se Mia ve svých osmatřiceti letech ocitne na prahu vyhoření, dá výpověď v práci a odjede do Japonska za svou spřízněnou duší Sei Šónagon, dvorní dámou a básnířkou, která žila před tisíci lety.
Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Zív. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Aha – a to je všechno? Ani nápad!
Kde zůstaly ženy? napadlo Aleše Palána během příprav budoucího knižního projektu. Jeho protagonisty budou totiž bez výjimky samí muži, kteří zvolili útěk jako formu osvobození od okolního světa, aby si mohli stvořit ten vlastní. Copak ženy neutíkají?
Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů.
Nic není tak černé, aby se na to nešlo dívat růžovými brýlemi
„Až umřu, kluci,“ říkám svým synům, „chci, abyste věděli, že jsem byla šťastná, protože já dovedla být šťastná za všech okolností.“
Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy.