Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku.
Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: Pavel Balcar: Téměř zvládnutá šance Arbitráž, československá plavba na Labi a lodní park ČPSL; František Ptáček: Dějiny přístavu Ústí nad Labem – II. část; Pavel Křesťan: Činnost lodních posádek ČSPLO, n. p.
Folklorista a literární historik Karel Dvořák vydal svůj soupis exempel – vyprávění mnoha žánrů používaných středověkými kazateli jako názorné ilustrace jejich kázání – již r. 1978.
Stati a rozšířené příspěvky z 32. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy,uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.,a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy ve dnech 8. a 9. října 2013.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.
Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci. Proto se tato kniha soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ.
Monografie se zabývá vývojem moderní územní samosprávy v českých zemích po revoluci roku 1848. První díl pokrývá období Rakouska (Předlitavska), meziválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava.
Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen.
Smyslem této knihy je zmapovat českou krajinu a najít v ní stopy historie, které, ač sotva znatelné, jsou nám blízké, ovlivňují naši současnost a působí na naši duši...
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.
Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.
Odkud pocházelo zlato řádu templářů? Jaký byl vztah mezi loďstvem templářů a pověstnými piráty Karibiku? Proč španělská královna Izabela Kastilská věnovala Kolumbovi takovou důvěru a tolik peněz k námořním plavbám?...
Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience.