Ponořte se do víru zážitků asijské dekády Tomáše Etzlera, vydala by na několik lidských životů. Jak vývoj Číny ovlivnila politika jednoho dítěte? Jaké je zde postavení žen?
Dnešní společnost je v mnoha směrech na hraně úpadku. Tato společnost vkládá své naděje do technologie jakožto klíče k pokroku; je roztříštěná, již nesdílí společné zájmy; je stále více ambivalentní vůči tradici, kultuře nebo národu.
Kniha Myslet média, jíž se Herzogenrath poprvé představuje českému publiku, je výborem z kratších textů (kapitol a článků), upravených pro české vydání a opatřených originálním doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.
Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé?
Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem?
Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?...
Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie.
Proč bez detailu nelze nazřít celek? Čím se liší fakt od faktu prezentovaného čtenářům? Je skutečně Chladnokrevně Trumana Capoteho prvním románem non-fiction? K čemu může reportérovi posloužit hodně dlouhá šála?
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“.