Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás
stále neznají základní fakta.
Kniha v devíti kapitolách a devíti rozhovorech propojuje prožitky klimatického smutku se zkušenostmi českých odbornic a odborníků na duševní zdraví a provázení přírodou. Představuje mapu dovedností, které nás mohou podržet v nejistých časech.
Věděli jste, že Vikingové se dostali k moci díky katastrofální neúrodě? Že za změnu režimu v Bagdádu v 11. století mohl propad cen bavlny, který způsobily neobvyklé klimatické podmínky?
Kniha se věnuje dějinám fobie z chemie a přesvědčivě ukazuje, že naše obavy velmi častou plynou jen z nepochopení, nedostatku informací nebo neznalosti.
První část této mimořádné a nedocenitelně důležité knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje základním přirozeným mechanismům klimatických změn.
Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu. Je to největší zdroj tolika věcí v našich životech, že jen kvůli ní stojí za to žít.
Tato kniha je o lidech, kteří se snaží řešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ popisuje autorka svou knihu rozkročenou mezi vědeckou reportáží a cestopisem.
Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné, a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
