Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Kovové náramky/nápažníky v době železné byly součástí každodenního života tehdejších lidí. Kniha je prvním komplexním zpracováním tohoto fenoménu na Moravě. Bilingvní česko-anglický text.
Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo spolu s událostmi z února 1948 vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem.
