V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.
Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.
David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Dějiny českých zemí podávají soustavný výklad naší historie od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Sledují vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Slováků a Poláků.
1. světová válka v sobě nesla neštěstí, které mělo poničit celou epochu. Proto se k ní také vracíme, i když o ní existuje už nespočet knih.
2. přepracované a rozšířené vydání.
Soubor PDF obsahuje fotografickou přílohu.
Téměř detektivní pátrání amerického archeologa po příčinách krize a zhroucení první globalizované společnosti lidských dějin ve východním Středomoří na přelomu 13. a 12. století před Kristem.
Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.