Hugo Grotius (1583–1645) sepsal spisek jako advokát nizozemských zájmů v mezinárodních diplomatických jednáních, jejichž cílem bylo argumentačně oslabit španělskou pozici a postavit se arogantnímu prosazování monopolu na plavbu i obchod ...
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy.
Objevem století lze bez nadsázky označit nález středověké wroclavské vlašské knihy. Rukopis plný alchymie přepisuje dějiny Krkonoš, ale také Jeseníků, Jizerských a Lužických hor.
Kniha je mozaikou zarámovanou jednou lokací a jedním stoletím. V krátkých kapitolách vedle objektivních dějin stojí osudy tamních rodin, jedinců i žijících pamětníků. Páteř tvoří trefné citace z dobových novin i literatury.
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Historický průvodce Jičínem, založený na studiu městských pramenů, shrnuje to nejdůležitější a nejzajímavější, co bychom o historických proměnách i současné podobě této „brány do Českého ráje“, měli vědět.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
