Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války.
Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují její tři významové vrstvy:
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
Jako malá si ráda hrála na schovávanou. Měla dojem, že co je ukryté, neexistuje. A vydrželo jí to až do dospělosti. Naučila se ukrývat před světem i před sebou samotnou. Bolest a trauma se staly jejími neviditelnými společníky.
V noci na 7. dubna roku 1958 se shodou několika příznivých okolností uvádí do zvláštního transu. Píše zcela automaticky devět stran textu, v němž se prosazuje nová syntax, podivné neologismy, groteskní deformace gramatických pravidel ...
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i básník Jaromír Typlt.