Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Dobu velkých bitev a tažení, politických zvratů, mocenským zápasů na obou stranách La Manche, intrik i vražd oživuje autor s pomocí těch, kteří ony zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.
Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu.
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.
Přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci. Moře představuje pro většinu z nás především symbol letní dovolené. Jenže na mořích a oceánech se toho odehrává mnohem víc. Politický geograf Michael Romancov odhaluje podstatu fenoménu.
Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura.
Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945.
Válka na Ukrajině zásadně změnila situaci nejen v této těžce zkoušené zemi, ale i v Evropě a ve světě. Dnes již můžeme oprávněně říci, že zásadně změnila i situaci v České republice.
