Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století.
Kniha nazvaná podle posledních slov Rudolfa Slánského před popravou detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, věnuje se se zejména procesu s tzv.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Hvězda, mýty — a skutečnost. Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi.