Morytát „Kšaft“ byl první baladou, kterou Kalina vydal na počátku čtyřicátých let, která se i přes výtky kritiků pro nevyzrálou formu stala velmi populární.
Komiksová adaptace stěžejního díla Jana Amose Komenského svým tradičním výtvarným i jazykovým pojetím ctí alegoričnost původního textu a současně volí jazyk srozumitelný pro současného čtenáře.
Druhý komiksový příběh ze světa Bena Aaronovitche Řeky Londýna staví do popředí ruskou čarodějku Varvaru Sidorovnu, kterou známe už z Prokletých domovů. To ona je noční kouzelnice. Tedy alespoň jí byla během svojí služby Sovětskému svazu.
Grafická kniha Petra Měrky a Mateje Bednára, kdy první psal a druhý kreslil, je černohumornou povídkovou groteskou o dvou dospívajících dívkách objevujících svět, v němž sex ve všech podobách tvoří společenskou normu.
Publikace si dává za cíl zmapovat komiksovou formou osudy lidí, kteří se zasloužili o rozvoj našeho letectví. Osudy jednotlivých aktérů jsou vždy doplněny historickým úvodem do děje.
Když v roce 1989 vznikaly první příběhy myšek Anči a Pepíka, jistě málokdo předpokládal, že i po více než čtvrtstoletí se bude jednat o kultovní bestseller, který na české komiksové scéně téměř nenachází obdoby.
