Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice.
Kniha Humanizace českého vězeňství očima jeho aktérů přináší popis různorodosti definic a přístupů aktérů světa za mřížemi českých věznic k procesu humanizace českého vězeňství na základě vlastního autorova dlouhodobého terénního výzkumu.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek. Kniha, jež se stala jedním z významných děl v historii sociologie, sociální psychologie a filozofie, vychází v češtině poprvé.
Pohyb a začlenění, tedy (i)migrační otázky, jsou velmi komplexní fenomény, které jsou nedílnou součástí každodennosti. Francouzská společnost s nimi má dlouhodobou zkušenost a francouzské sociální vědy se několik desetiletí těmito otázkami zabývají..
Z lepšího nahlížení do budoucnosti by měl prospěch každý, ať už jde o nákup akcií, sestavování politických opatření, uvádění nového produktu na trh, nebo jen plánování jídelníčku dopředu. Lidé však obecně předpovídají budoucnost velice špatně.
Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.
Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí
v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém
kontextu.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Učebnice Jiřího Kameníčka je zasvěceným a čtivým úvodem do díla amerického ekonoma Garyho S. Beckera, který pro své ekonomické analýzy ve velké míře využívá i výsledky dalších společenských věd.
