Publikace přibližuje historický kontext výroby jazzových kytar na západě Čech, představuje životní osudy nejvýznamnějších výrobců a prezentuje průřez jejich produkcí z let 1932-1965.
V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Fotograf Petr Toman se v této unikátní knize opět v letadle vrací do svých milovaných Krkonoš. Tentokrát nám představí naše nejvyšší pohoří jako hory mnoha tváří.
Druhé doplněné vydání monografie jednoho z nejvýznamnějších vlámských malířů 17.století seznamuje české čtenáře s uměleckým odkazem Davida Tenierse II., který se proslavil zejména svými žánrovými motivy a jeho díla jsou chloubou světových galerií.
Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.
Poutník světem fantazie je výpravná publikace o životě a díle říčanského rodáka Oty Hofmana, která vychází k příležitosti nedožitých devadesátých narozenin významného českého scenáristy a spisovatele v rámci projektu Ota Hofman 90.
Zpěvák, textař a skladatel Ivan Hlas v rozhovoru s Marcelou Titzlovou připomíná pestré okamžiky svého života, včetně těch, o kterých dosud veřejně nehovořil. Od první kytary, která mu záhadně spadla z nebe, přes báječná Šakalí léta pod psa ...
Více než 400 unikátních fotografií v této publikaci ukazuje, jak vypadal náš svět na samém konci devatenáctého století. Vedle sebe nacházíme obrazy zdánlivě neotřesitelných starých pořádků i známky rychlých změn, které s sebou přineslo 20. století.
Dvojjazyčná kniha z oboru dějin umění je první syntetickou studií o fenoménu české strukturální grafiky, která je objevem Vladimíra Boudníka, nejosobitějšího grafika druhé poloviny 20. století.
Kniha je jeden z výstupů stejnojmenného projektu, jehož cílem bylo porozumět podobám, kterých nabývala filmová kultura v socio-kulturním prostředí Brna coby druhého největšího města meziválečného Československa i Protektorátu Čechy a Morava.
Hippolyt Soběslav Pinkas patřil k malířům, kteří dokázali sledovat aktuální umělecké tendence (realismus), a přestože je dnes známější jeho vnuk Jiří Voskovec, náleží mu díky malířské tvorbě i posilování česko-francouzských vztahů.
Milujete Monty Python? Slavíte poctivě Mezinárodní den švihlé chůze? Pro všechny nadšence do kultovního Létajícího cirkusu je tato kniha opravdovou lahůdkou.
Andrej Pešta (1921-2009) byl významnou romskou osobností, a jako amatérský fotograf zachytil život kolem sebe v období 50.-80. let minulého století. Vydáno u příležitosti výstavy Mire svety 22.3.-30.9.2018 v Muzeu romské kultury v Brně.
Publikace dokumentuje první ročník sympozia Odpad a umění, umění a odpad, které se uskutečnilo v Pardubicích ve dnech 18. až 20. září 2015. Kritériem umělců byla jejich záliba v práci s odpadovým materiálem.
Ve vztahu k tradici, k právě končícím či dávno minulým obdobím a jejich uměleckým postupům a konvencím, se definuje fakticky každý nastupující umělecký proud. Tradice v původním slova smyslu představuje to, co je předávané a přejímané.
“It's not difficult to create something that will look like art; you just need to imitate an already existing genre or style. The challenge is to create something that will be able to trigger an art experience.”