Bondyho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání k 90. výročí autorova narození.
Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu
z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného
středověku prochází četnými proměnami.
Teolog a bývalý politický vězeň Josef Zvěřina (1913–1990) žil na začátku 70. let v Praskolesích, nadále ale psal různé texty, setkával se s přáteli a pastoračně působil daleko za hranicemi venkovské farnosti.
Traktát Babylónského talmudu z oddílu Mišny Nezikin, kniha obsahuje paralelní hebrejsko-český text. Obsahuje základní morální stanoviska a výroky slavných učitelů, kteří se stali články tradice, předané Mojžíšem Jozuovi přes proroky až k rabínům.
Tato kniha pojednává o mystických řádech u albánského obyvatelstva na Balkáně s důrazem na bektášíjský řád, jehož světové centrum se od roku 1930 nachází v Tiraně, hlavním městě Albánie.
V knize duchovních úvah Filipa Štojdla se prolínají myšlenky (někdy propastně strmé a jindy odlehčeně levitující) s drsnými zkušenostmi všedních dní a vytvářejí pozoruhodnou mozaiku.
Svět potřebuje a vždy potřeboval superhrdiny – neohrožené muže i ženy s neobyčejnými a nadpřirozenými schopnostmi, kteří si dokážou poradit v náročných podmínkách, kteří neutíkají z boje, jsou na straně slabších a utiskovaných, bojují proti bezpráví.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás.
Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, Kladna, Ostravy a Zlína.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Čtvrtý svazek obsahuje základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další).
