Soren Kierkegaard

„Uvnitř člověka je hlas věčnosti, jenž chce být slyšen, a aby došel sluchu, používá rámusu soužení. Když tedy pomocí soužení umlknou všechny vedlejší hlasy, uslyšíme tento vnitřní hlas.“

Spis Evangelium utrpení přináší v sedmi pojednáních zdůvodnění a rozbor utrpení, jimiž musí věřící v životě projít, neboť jsou křesťanům Novým zákonem (požadavky života) předurčena: nést svůj kříž, jít s ním sám a nést jej tak, aby byl lehký.

Všichni víme, co je to nejvyšší, i dítě to ví, nejprostší člověk i ten nejmoudřejší, všichni víme, co je věc nejvyšší a všichni stejně, neboť to je, smím-li to tak říci, úkol, který je nám všem uložen.

Rozmlouvat o víře, aniž bychom se kdy dotkli sebereflexe, pochybností a bytostné úzkosti, aniž bychom se co jen přiblížili pochopení paradoxu života a stali se Jedinci, je jako rozmlouvat o kružnici bez znalosti jejího středu.

Kniha Suďte sami!, s podtitulem „Ke zkušení sebe samého, doporučeno současnosti“, vyšla až zásluhou P. Chr. Kierkegaarda (bratra SAK) více jak dvacet let po autorově smrti.

Kierkegaardův hlavní spis: „Nácvik křesťanství“, psaný pod pseudonymem Johannes Anti-Climacus, mající zdůraznit nejvyšší idealitu křesťanství, počíná citací z Mat. 11, 28.

Nemoc k smrti, napsaná roku 1849, je mistrnou psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard užívá pro svůj spis obměnu Kristova výroku z evangelia Jana kap. 11, v. 4., kdy v úvodu spisu píše: „Trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže…

Poslední Kierkegaardovo dílo, vydávané autorem časopisecky v roce 1855, je jeho nejvášnivější polemikou o významu a podobě tehdejšího křesťanství.

Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů.

Pod souborným názvem Evangelium utrpení vycházejí v tomto svazku čtyři kratší Kierkegaardovy spisy.

Analýza vztahu milostného, poetického a náboženského života z pera dánského filosofa 19. století.

Poslední Kierkegaardovo dílo, vydávané autorem časopisecky v roce 1855, je jeho nejvášnivější polemikou o významu a podobě tehdejšího křesťanství.

Souborné vydání pěti Kierkegaardových textů, jejichž společným tématem je autorova vlastní spisovatelská činnost.

Souborné vydání dvou Kierkegaardových prací, které čtenáře seznamují s autorovou svébytnou interpretací biblických textů, která později našla odezvu v dialektické a existenciální teologii 20. století.

Sevřené a naléhavé výklady evangelijních textů z poetického pera význačného, u nás dosud nedoceněného dánského myslitele 19. století, „otce existencialismu“.