Hlavní hrdina románu, stárnoucí literát a překladatel Kryštof, se znenadání a vlastně proti své vůli ocitá na životní křižovatce. Počínající pandemie přitom proměňuje svět, jak jej znal, a zpřítomňuje možnost jeho konce...
Den Eminých narozenin se kvapem blíží. Kromě členů její rodiny se však na oslavu chystá i jeden nezvaný host – minulost, kterou všichni považovali za dávno mrtvou. V návalu nečekaných emocí tak začnou ožívat události z jedné dovolené v Thajsku, která otřásla osudy všech zúčastněných.
V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely.
Pan Tadeáš z Příhraz je povolán samotným Václavem II., aby se dostavil na hrad v Sadské. Vydává se tedy na cestu, na níž ho doprovází jeho sluha Vítek, zatímco velitel hradní posádky Jozífek zůstává na panství, aby ho chránil před řáděním lapků.
Před osmnácti lety se Klára rozhodla přetrhat všechny vazby s rodným městečkem ve východních Čechách a odjet do Německa. Teď žije a pracuje v Hamburku, kde má zdánlivě všechno, co může chtít: milujícího partnera, místo na univerzitě, přátele, byt v bohémské čtvrti St Pauli…
V lesích kolem hradu Křivoklátu pořádá král Jan Lucemburský štvanici na jeleny. V jejím průběhu je zabit královský lovčí Hynek z Bukové. Šlo jen o nešťastnou náhodu nebo o úmyslnou vraždu. Jan Lucemburský se dokonce domnívá, že obětí této vraždy se měl stát on sám.
Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit.
Paradox doby: zatímco společnost objektivně bohatne a životní úroveň i vzdělanost roste, lidé šťastnější nejsou. Problémů, s nimiž se dnes potýkáme, naopak přibývá, a spolu s tím stoupá spotřeba antidepresiv, anxiolytik, alkoholu a drog, a také počet rozvodů, sebevražd...