Svazek obsahuje dva eseje Milana Kundery: "Kdo je to romanopisec" a "Nechovejte se tu jako doma, příteli". Jejich společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem.
Sborník studií z pera předních českých badatelů (Král, Petříček, Čermák, Putna, Kalivoda a další) se pokouší o zmapování zdrojů básnické inspirace v jednotlivých evropských i mimoevropských kulturách.
Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.
První díl třídílného projektu poskytuje základní fakta a údaje o složení, organizaci, výzbroji a výstroji ozbrojených sil Rakouska-Uherska v předvečer 1. světové války, ale i o prožitcích české společnosti na počátku tohoto konfliktu.
První část čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa. Autor dochází ke zjištění, že dokonce ani tam, kde lidskou fantazii považujeme za zcela spontánní, neexistuje náhodné spojování představ.
Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku.
Kniha představuje v tomto rozsahu první systematické pojednání o japonské literatuře v českém jazyce. Užitečná příručka pro literární odborníky, studenty japonské (a čínské) literatury, ale i čtenáře, kteří se o literaturu zajímají.
Kniha shrnuje autorovi lektorské posudky nové české prózy pro nakladatelství. Jan Lopatka patřil k našim nejpronikavějším poválečným literárním kritikům a tento svazek ukazuje, že posudky tvoří stejně závažnou část jeho díla jako texty již zveřejněné.
Kniha literárního historika Michala Bauera se věnuje proměně recepce básnické tvorby Františka Halase po jeho smrti. Doplněno obrazovou přílohou a audio CD s nahrávkami F. Halase z archivních fondů Českého rozhlasu.
Práce uvádí jednu z klíčových otázek soudobé literární archeologie. Odkrývá vztahy a souvislosti mezi technikami literární tvorby a mechanismy historického myšlení.
Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.
