Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou.
„Jak vznikal svět“ volně navazuje na předchozí úspěšné tituly „Blýskání“ a „Z kuchyně do vesmíru“. V knížce naleznete ve třinácti příbězích průřez současnými názory na vznik a osud vesmíru.
Držitel Nobelovy ceny za fyziku a popularizátor Frank Wilczek v knize Deset klíčů k realitě nabízí čtenářům srozumitelný, ale hluboký výklad o naší fyzikální realitě založený na nejnovějších poznatcích moderní vědy.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.
Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století...