Září 1936. Ferda Gust by své sedmnácté narozeniny slavil raději než s rodinou s pihovatou Luďou, do které je bezhlavě zamilovaný, jak to svede jen srdce panice. Navíc ho starší sestra podaruje něčím tak neskonale trapným, jako je deník.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství.
První kniha Dagmar Peckové Ty vole se neříká ukázala, že operní diva umí psát stejně ostře a vtipně, jako zpívá – fejetony, v nichž se s ironií a nadhledem trefovala do světa opery i života kolem nás, si získaly tisíce čtenářů.
Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy.
Můj otec byl zahradníkem. Nyní je zahradou.
Příběh otce, syna a posledního úsvitu – milosrdného a nelítostného zároveň.
„Tato kniha nemá jednoduchý žánr,“ píše Georgi Gospodinov, „musí si ho vynalézt sama. Stejně
jako smrt nemá žánr. Jako život...