Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Strhující jako thriller — první komplexní
studie drogové problematiky ve třetí říši.
Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie,
měli vojáci wehrmachtu k dispozici
třicet pět milionů dávek pervitinu.
Kniha je věnována památce vojáků šesti armád - americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy.
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.