Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Alena Kotzmannová (*1974) vytvořila v letech 2009–2019 celkem 10 kapitol série Pokusů, které konfrontují fotografie, tisky a objekty uspořádané do významotvorných řad.
Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město? Manuál urbanisty začátečníka ti přiblíží, jak tato velká lidská mraveniště fungují.
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Matasová zahájila svoji pedagogickou praxi na UMPRUM hned v polistopadových změnách školy a setrvala až do roku 2003 jako vedoucí Ateliéru prostorové tvorby a alternativních technik. Její osobitá vize formovala řadu výrazných osobností českého umění
Fotografická kniha Amerika je sestavena z černobílých dokumentárních fotografií. Dějiny fotografického dokumentárního zobrazování Ameriky jsou téměř stejně dlouhé jako je historie fotografie sama.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Publikace Česká divadelní fotografie se věnuje historii fotografování divadla na území českého státu. Záběrem pokrývá období více než 150 let, od prvních snímků z roku 1859 až do současnosti.
Publikace si klade za cíl představit Šímovu ranou tvorbu od brněnských počátků do jeho setkání s básníky pozoruhodné, a dnes již v jistém smyslu legendární, francouzské skupiny Vysoká hra.
Legendární americký písničkář vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem vzpomíná na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu.
