Nejprodávanější knihy - prosinec 2025
eseje, úvahy, publicistika

V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.

Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují její tři významové vrstvy:

Kniha rozhovorů Petry Procházkové s Rusy – s těmi v Rusku, kteří znají Rusy a vědí, co si myslí; s těmi, kteří svému vůdci stále bezmezně věří; i s těmi, kteří před Putinovým režimem uprchli ze země, ale dokážou nám pomoct pokoušet se pochopit...

Kniha patří mezi klasická díla moderní francouzské filosofie. Henri Bergson předložil Esej v roce 1888 jako svou disertační práci a vydal jej tiskem v Paříži v roce 1889.

Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali?

Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry.

Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.

Helena Třeštíková vypráví v otevřeném a intimním rozhovoru s dcerou Hanou o svém dětství a dospívání, profesním životě i o hrdinech svých dokumentárních filmů.

Kniha Lubomíra Martínka, má zřetelně bilanční charakter. Autor rozdělil život protagonisty do pěti barevných období: bílého, černého, modrého, červeného a žlutého.

Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy.