NÁČELNÍK je životním příběhem Ernesta Thompsona Setona (1860-1946) - spisovatele, malíře, vědce a reformátora, který se narodil ve viktoriánské Anglii, ale již v šesti letech emigroval se svou rodinou do Kanady.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
Autorka zde o známém vynálezci a zajímavém člověku Nikolovi Teslovi pojednává jednak v rovině čistě lidské, jednak v rovině jeho vědecké činnosti a nevyhýbá se ani dobovým souvislostem.
Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.
Kostru Brownovy knihy tvoří jednotlivé fáze kouzelnického triku, který jeho mladší já provádí v zaplněné restauraci, a tuto kostru Brown obalil neobyčejně čtivým vyprávěním na nejrůznější témata.
Vážná i humorná výpověď o hledání obyčejného člověka, který touží po přesahu. Zároveň je tato výpověď o osobní cestě kombinována, pro radost a zasmání, s řadou trapasů, které se přihodily autorovi i řadě známých osobností.
Román lékaře, který se po úrazu stal pacientem a tuto novou roli popsal s profesionální autentičností. Neurolog po těžkém úrazu, kdy došlo k porušení nervového systému, ztratil cit v noze. Vypovídá o rozsahu lidského trápení, o hranicích našeho "já".
Kniha vzpomínek sportovního novináře na slavné postavy fotbalu a hokeje i na sportovce z ostatních odvětví: na J. Bicana, V. Čáslavskou, K. Divína, I. Hlinku, A. Kvašňáka, A. Panenku a další.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Dagmar Halasová se v této knize vrací ve vzpomínkách do Petrkova. Je to třetí svazek, který tato autorka tak či onak věnovala tématu, jímž jsou životní osudy a tvorba dvojice umělců, manželů Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové.