Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí?
Proč chceš to, co chceš? Co ovlivňuje tvé motivace, touhy a potěšení? Jedním z hlavních vyjednavačů v mozku, který se podílí na rozhodování o tom, co považujeme za důležité, je neuropřenašeč dopamin.
Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.
Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století...
Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor.
Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?
Věděli jste, že Vikingové se dostali k moci díky katastrofální neúrodě? Že za změnu režimu v Bagdádu v 11. století mohl propad cen bavlny, který způsobily neobvyklé klimatické podmínky?
Tato kniha je o lidech, kteří se snaží řešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ popisuje autorka svou knihu rozkročenou mezi vědeckou reportáží a cestopisem.
Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Myšlenkový experiment renomovaného novináře, který se stal bestsellerem New York Times, zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
