Klasická architektura, která na Západě po staletí převládala, se odvozuje z řecké a římské architektury a jejích způsobů. Nadčasová kniha Johna Summersona, dodnes stejně aktuální a potřebná jako v době, kdy byla napsána.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.
Kniha popisuje přes osm desítek staveb (domů, kostelů, technických budov i třeba památníků), které tvoří tvář města. Její součástí jsou i jména architektů a stavitelů, kteří se o jejich vznik zasloužili.
Publikace představuje téma žen v architektuře druhé poloviny 20. století jak z hlediska dějin architektury, tak v mezioborových souvislostech z pohledu sociologie, obecných dějin a genderových studií.
Práce předkládá komplexní dějiny architektury 20. století a přináší neidealizovaný pohled na vývoj západní architektury od roku 1918 až do současnosti.
V roce 2024 se spustí nová Digitální technická mapa krajů. Jedná se o důležitý podklad pro územní plánování, stavební řízení, přípravu investic, správu sítí technické a dopravní infrastruktury nebo správu majetku. Co jí ale předcházelo?
Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné.
Víš, které známé architektonické památky byly postaveny z cihel a které z kamene? Jaké výhody má železobeton a proč se dnes používá tak často ve stavebnictví sklo? Už jsi někdy slyšel pojmy jako centrální stavba nebo bazilika?
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb.
Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury i dokladem společenských ambicí první československé republiky podepřených její ekonomickou silou.
Tradiční ročenka české architektury představuje nejzajímavější realizované projekty českých architektů z let 2010-2011. Mapuje události v architektuře a designu za toto období.
